NEJPRODÁVANĚJŠÍ

Naše cena 39,18 Kč (1,51 EUR)
skladem
Naše cena 394,09 Kč (15,16 EUR)
skladem
Naše cena 47,48 Kč (1,83 EUR)
skladem

KONTAKTY

matrixSun s.r.o.
Toužimská 588/70
197 00 Praha 9
tel: +420 603 827 645
info(a)matrixsun.eu

AKCE

Naše cena 110,00 Kč (4,23 EUR)
skladem
Naše cena 21,00 Kč (0,81 EUR)
skladem
Naše cena 203,63 Kč (7,83 EUR)
skladem

Info o opalování
Vše, co by jste měli vědět..

I. Opalovací proces

1. Proč se lidé opalují?
2. Co je to sluneční záření?
3. Proč je důležitá ozónová vrstva kolem Země?
4. Kdy a kde je intenzita slunečního záření největší?
5. Co je to opálení (pigmentace)?
6. Jak se opálení ztrácí?
7. Je rozdíl mezi opalováním v soláriu a na slunci?
8. Jakému času strávenému na slunci je ekvivalentní doba 20 minutové sluneční lázně v soláriu?
9. Jak často se můžeme opalovat?
10. Co všechno nám říká „Tabulka opalovacích časů"?
11. Co je to minimální erytémová dávka (MED)?
12. Proč je důležité vytvářet „základní opálení"?
13. Můžeme se opalovat celý rok bez poškození kůže?
14. Co bychom měli vědět, abychom zamezili spálení kůže na slunci?
15. Co jsou to kožní fototypy?
16. Jak si určit svůj fototyp?
17. Pokud se nemůžu opalovat na slunci, můžu se opalovat v soláriu?
18. Jak se můžeme chránit před nadměrným UV zářením?
19. Co jsou to sunscreeny?
20. Co je to ochranný faktor (SPF) sunscreenů?
21. K čemu je naší pokožce užitečný betakarotén?
22. Procházejí UV paprsky skrz pokožku a působí na vnitřní tělesné orgány?
23. Je nebezpečné nosit kontaktní čočky při opalování v soláriu?
24. Může UV záření zničit choroboplodné zárodky na akrylátové desce solária?

II. Opalování a zdraví

25. Jak se staví k opalování v soláriích kožní lékaři?
26. Proč mají někteří lidé svrbění kůže po opalování se v soláriu?
27. Co způsobuje bílé skvrny na pokožce?
28. Je opalování v soláriu bezpečnější než na slunci?
29. Můžeme opalováním v soláriu léčit akne?
30. Může opalování způsobit melanom, smrtelnou formu kožní rakoviny?
31. Je možné při pobytu v soláriu onemocnět AIDS nebo jinou přenosnou sexuální nemocí?
32. Může opalování v soláriu způsobit rakovinu kůže?
33. Je možné, aby se osoby, které prodělaly některou z forem kožní rakoviny, opalovaly v soláriu?
34. Pomáhá opalování v léčbě depresí nebo sezónní afektivní poruchy?
35. Může být solárium používáno při léčbě psoriázy (lupénky)?
36. Potlačuje UV záření imunitní systém?
37. Má UV záření příznivý vliv na léčbu osteoporózy?
38. Může opalování způsobit vrásky?
39. Je opalování v soláriu efektivní pří léčbě artritídy?
40. Mohou se osoby s diagnózou „lupus erythematosus" opalovat v soláriu?
41. Kdy si můžeme být jistí, že se opalujeme správně?
42. Pokud přerušíme opalovací kůru v soláriu, můžeme se začít znovu opalovat s časem expozice u kterého jsme skončili?
43. Co je to fotosenzitivita?
44. Mohou se děti opalovat v soláriu?
45. Je vhodné opalování v těhotenství?
46. Můžeme se po opalování v soláriu sprchovat nebo koupat?
47. Proč používat při opalování v soláriu solární kosmetiku?
48. Musíme mít při opalování v soláriu ochranné brýle?
49. Nosíme sluneční brýle pouze z módních důvodů?

 

1. Proč se lidé opalují?
Sluneční světlo je absolutně nezbytné pro veškerý život na Zemi. Existuje mnoho biologických i psychologických důvodů, proč je světelná expozice žádoucí. Převážné většině z nás se opálení líbí a vyhovuje - je to módní záležitost. Tento fakt může mít pro člověka i velký psychologický význam.

2. Co je to sluneční záření?
Sluneční záření je hlavní součástí zevního prostředí člověka a ovlivňuje přímo i nepřímo většinu živých forem na Zemi. Už v minulém století byla odhalena prospěšná vlastnost slunečního záření, a to zejména v prevenci nedostatku vitaminu D a v léčbě rachitis. Na druhé straně již koncem 19. století dermatologové upozor¬ňovali na možnost nepříznivých účinků při dlouhodobé expozici.
Sluneční záření je energie, která je vyzařována paprsky různých vlnových délek. Přitom se rozlišuje ultrafialové záření (UV), viditelné světlo a tepelné infračervené záření (IR). UV záření se dále dělí na záření UV-A, UV-B a UV-C. Nebezpečné záření UV-C je odfiltrováno atmosférou a nedosahuje na povrch Země. Složení a intenzita záření UV-A a UV-B kolísá a závisí např. na denní a roční době, znečiš¬tění vzduchu, stupni zeměpisné šířky a intenzitě odrazu (voda, sníh atd.). V protikladu k přírodnímu slunci, které podléhá silným výkyvům, lze ozařování soláriem dávkovat přesně a individuálně.

3. Proč je důležitá ozónová vrstva kolem Země?
UV sluneční záření je v atmosféře pohlcováno a rozptylováno. UV-C záření je při průchodu atmosférou zcela absorbováno fotodisocíací kyslíku, při které vzniká atmosférický ozon. Značné množství UV-B radiace je silně pohlcováno ozónovou vrstvou. UV-B záření je na rozdíl od UV-A známé svojí vysokou biologickou aktivitou až škodlivostí. Jeho intenzita je silně závislá na množství ozonu v atmosféře, tj. na tloušťce ozónové vrstvy. Proto v místech, kde je ozónová vrstva oslabena, může dojít k velmi negativnímu působení velkého množství UV-B záření na organismy na zemském povrchu, které může způsobit různé stupně buněčného poškození všech forem života.

4. Kdy a kde je intenzita slunečního záření největší?
Intenzita ultrafialového záření se podstatně zesiluje odrazem od sněhu, ledovců, bílého písku, vodních ploch - až o 85 % . Nezanedbatelným faktorem je nadmořská výška. Pro každých 1000 m nad mořem roste intenzita erytematogenní složky o 6 až 8 %, takže ve výšce asi 1500 m je intenzita asi o 12 % větší než na hladině moře. Erytematogenní působení slunce je ovlivňováno i vlhkostí a znečištěním vzduchu (atmosférický zákal) a teplotou.
UV záření dosahuje nejvyšší intenzity za jasné oblohy. Oblačnost všeobecně UV záření zeslabuje, toto zeslabení ale velmi závisí na typu a velikosti oblaků. Tenká nebo ojedinělá oblaka jen málo ovlivňují UV radiaci, dokonce ji mohou i bočním odrazem zvýšit.
UV-B záření je největší mezi 10:00 a 14:00 hodinou. UV-A roste během dne a může překročit radiaci UV-B 1x až 1000x. Na severní polokouli je UV-B záření nejintenzivnější v letních měsících, zatímco UV-A záření je stabilní po celý rok.

5. Co je to opálení (pigmentace)?
Opálení není v principu nic jiného, než vlastní tělesná ochrana proti slunečnímu záření. Sluneční záření dopadající na zemský povrch se skládá z několika složek. Z hlediska opalování hraje největší roli sluneční záření s vlnovou délkou menší než 400 nm, UV-A a UV-B záření, které patří do oblasti ultrafialového záření.
Působením záření UV-B se aktivují zvláštní buňky pokožky (melanocyty), aby vytvářely intenzivněji bílé melaninové pigmenty. Tyto pigmenty hnědnou na cestě do svrchních vrstev pokožky vlivem záření UV-A a kyslíku z krve (**nepřímá pigmentace). Jestliže už proběhla určitá pigmentace předem, kůže okamžitě zhnědne působením záření UV-A (*přímá pigmentace).
*Okamžitá (přímá) pigmentace představuje šedohnědé zbarvení kůže, vznikající během několika minut po zahájení ozařování. Je indukována především zářením UV-A. Maximum je pozorováno zhruba 1 hodinu po expozici, s ústupem během několika hodin až dní, v závislosti na dávce ozáření.
**Pozdní (nepřímá) pigmentace nastupuje po určité době (48 - 72h) a přetrvává několik měsíců. Je indukována převážně UV-B zářením.

6. Jak se opálení ztrácí?
Opálení neboli pigmentace se objevuje v epidermis, vrchní vrstvě pokožky, což je nejpovrchnější a nejtenčí část kůže, která je tvořena rohovatějícími kožními buňkami, uspořádanými do vrstev. Od základní vrstvy epidermis, kde se buňky dělí, procházejí kožní buňky strukturální přeměnou přes vrstvu ostnitou a zrnitou do již zmíněné vrstvy rohovatějící, kde se postupně odlučují a zůstávají součástí kožního mazu na povrchu kůže.
Celý tento složitý proces zrání a odumírání buněk trvá přibližně 28 dnů, a to je tedy doba nutná k úplné obměně vrchní vrstvy pokožky. Pro nás je to i vysvětlení, proč se ztrácí opálení: buňky ve vrchní vrstvě pokožky (epidermis) se mění každých 28 - 30 dní.

7. Je rozdíl mezi opalováním v soláriu a opalováním na slunci?
Při umělém ozařování v soláriu probíhají tytéž procesy jako u přírodního slunění. UV lampy v soláriu emitují kombinaci UV-A a UV-B záření, která je svým složením spektra záření podobná tomu slunečnímu.
Při opalování na slunci hrají nejdůležitější roli faktory jako denní doba opalování, roční období, nadmořská výška, výskyt mraků, imise, blízkost rovníku, odrážející okolní povrch (vodní hladina, písečná pláž, asfalt, sníh...), apod. Můžeme říci že, opalování probíhá v nekontrolovatelném prostředí.
Výhodou opalování v soláriu je možnost regulace tohoto procesu: zvolíme si intenzitu UV lamp (typ solária) a nastavíme si opalovací čas vhodný pro náš fototyp a momentální zdravotní stav.

8. Jakému času strávenému na slunci je ekvivalentní doba 20 minutové sluneční lázně v soláriu?
Je téměř nemožné vytvořit jednoduché srovnání mezi opalováním na slunci a v moderním soláriu. Existuje mnoho variant UV zdrojů s odlišným spektrem a intenzi¬tou UV záření a také intenzita slunečního záření je závislá na řadě faktorů. Proto neexistuje vzorec pro určení poměru mezi opalováním na slunci a v soláriu.

9. Jak často se můžeme opalovat?
Food and Drug Administration (1986) doporučuje dodržovat minimálně 48 hodinový interval mezi návštěvami solária. K dokončení jednoho procesu pigmentace je potřeba poskytnout pokožce určitý čas. Další opalování (nastartuje další pigmentaci) v průběhu 24 hodin by mohlo vyvolat nekontrolovatelné spálení kůže.
Maximální pigmentace pokožky můžeme dosáhnout postupně během 8 až 10 opalování při dodržování 2 až 3 denních intervalů a opalovacích časů dle tabulky (časy se postupně prodlužují). Pak se doporučuje na 1-2 týdny opalování vynechat zcela a poté stačí 1-2 sluneční lázně týdně k udržování dosažené barvy.

10. Co všechno nám říká „Tabulka opalovacích časů"?
Tabulka opalovacích časů nám ukazuje jak dlouho se můžeme opalovat na daném soláriu pro určitý kožní fototyp a při určitém počtu opalování. Je výsledkem testování solárií vybavených vždy konkrétními UV zdroji. Přístroje se testují v nezávislých laboratořích.
Tabulka opalovacích časů dále vychází z minimální erytémová dávky (MED). Minimální erytémová dávka (MED) je minimum UV radiace, které způsobí ohraničený erytém (pigmentaci) na ozářeném místě po jedné expozici, vyjádřena jako energie na jednotku plochy. Výsledky testování UV zdrojů v kombinaci s MED byly převedeny do tabulky pro jednotlivé fototypy, kde se doporučená doba opalování postupně prodlužuje při každé další návštěvě solária.

11. Co je to minimální erytémová dávka (MED) ?
Nejčastějším zdravotním problémem vznikajícím z nadměrného oslunění je zánět kůže doprovázený erytémem (zrudnutí). Efektivní UV dávka, po jejímž překročení při prvním jarním oslunění již pokožka začíná rudnout, se nazývá „minimální erytémová dávka" a označuje se jako 1 MED. Vzhledem k tomu, že každý člověk má více či méně různou citlivost své pokožky, liší se i jeho MED. Pro českou populaci se hodnota 1 MED pohybuje v rozmezí 200 - 500 J/m2.

12. Proč je důležité vytvářet „základní opálení" ?
Mírná expozice UV-B záření pomáhá vytvářet přirozenou bariéru pokožky (obranný mechanismus kůže), která chrání tělo před nadměrným UV zářením.
UV-B záření stimuluje tvorbu melaninu, který jako „čepička obklopí" jádro buňky a tím chrání její DNA (pigmentace) a zároveň působí na vytváření takzvané sluneční mozolnatosti-zesílení pokožky. Jestliže se vytvoří optimálně obě vlastní kožní ochranná opatření (pigmentace a zesílení), lze dosáhnout dvojnásobného až čtyřnásobného zvýšení ochranné kapacity pokožky. Při umělém ozařování v soláriu probíhají tytéž procesy jako u přírodního slunění. Opalování v soláriu je proto dobrou přípravou na dovolenou na slunečních plážích nebo na horách.
Pokud není tato přirozená ochrana vytvořená a nepoužíváme vhodný ochranný opalovací krém (sunscreen), může dojí ke spálení kůže a zničení DNA v buňkách pokožky. Opakované spálení způsobí buněčný rozpad těchto buněk místo jejich reprodukce a to je počátek rakoviny kůže.

13. Můžeme se opalovat po celý rok bez poškození kůže?
Dlouhodobé a nadměrné působení UV záření, a to jak v soláriu tak na slunci, nebo kombinace opalování v soláriu a na slunci, může na kůži vyvolat změny, které již mohou být do jisté míry nevratné - stárnutí kůže, narušení imunitního systému nebo až různé formy nádoru kůže.
Vždy bychom si měli být vědomi nebezpečí nadměrného opalování, které může způsobit stálé poškození pokožky, a měli bychom dodržovat určitá pravidla.

14. Co bychom měli vědět, abychom zamezili spálení kůže na slunci?
Platí několik pravidel, díky jejichž dodržování, bude naše pokožka zdravě opálená:
- Od dubna do konce srpna hlídat svůj pobyt na slunci mezi 11-16 hodinou
- Pokud je zamračeno, dáme si také pozor, protože oblaka UV záření propouštějí
- Za velmi slunných dnů je třeba používat klobouky, kšiltovky, oděvy s dlouhými rukávy apod.
- Aplikaci prostředku s UV faktorem, i když je odolný proti vodě, je nutné po 2-3 hodinách nebo po setření opakovat.
- Uvědomme si, že kůže je vystavena působení UV záření také ve stínu odrazem například od vodní hladiny, sněhu, písku, ale i trávy apod.
- U moře a v horách je intenzita UV záření vyšší je třeba používat vyšší ochranný faktor.
- Spálení hrozí i ve vodě, do které UV záření proniká, v hloubce 50 cm pod hladinou je 40% intenzita UV záření.
Riziko vzniku melanomu (zhoubný kožní nádor) významně narůstá již po prvním či druhém spálení.

15. Co jsou to kožní fototypy?
Kožní fototypy vznikly na základě metody k určování přirozené schopnosti pokožky produkovat melanin (pigment). Kožní fototypy jsou vrozené a nemohou být změněny vnějšími vlivy. Začínají fototypem číslo 1 („albín", keltský typ) a končí fototypem číslo 6 („afroameričan"). Klasifikace je vytvořena podle náchylnosti kůže ke spálení (opálení). Nejčastějšími klienty solárií v Evropě jsou osoby s fototypem číslo 2 a 3. Svůj fototyp si můžeme určit pomocí tabulky.

16. Jak si určit svůj fototyp?
I. Keltský typ
Barva kůže: Velmi světlá, obvykle s pihami
Oči: Modré
Náchylnost ke spálení: Spálí se velmi rychle, nikdy se neopálí
Vlasy: Blonďaté až zrzavé
II. Evropan se světlou pletí
Barva kůže: Světlá, někdy s pihami
Oči: Modré, zelené, šedé
Náchylnost ke spálení: Spálí se rychle, slabě se opaluje, kůže se loupe
Vlasy: Blond až hnědé
III. Evropan s tmavou kůží
Barva kůže: Světlá až světle hnědá
Oči: Sedě až hnědé
Náchylnost ke spálení: Občas se spálí, opaluje se lehce
Vlasy: Hnědá až tmavě hnědá
IV. Středomořský typ
Barva kůže: Světle hnědá až olivová
Oči: Tmavé
Náchylnost ke spálení: Zřídka se spálí, opaluje se rychle a lehce
Vlasy: Tmavě hnědé

17. Pokud se nemůžu opalovat na slunci, můžu se opalovat v soláriu?
Za normálních podmínek se osoba opalující se v soláriu je schopna opalovat na slunci. Existují však lidé se světlou barvou pokožky, kteří obecně netolerují sluneční paprsky, ale v soláriu se jim podaří dosáhnout určitého stupně opálení. Tento jev je způsoben odlišným rozložením spektra slunečních paprsků než u solária za sou¬časně mírného a opatrného časování seancí při opalování v soláriu (kontrolovaném prostředí). Kožní fototyp, dědičné dispozice a individuální fotosensitivita určují, kdo bude mít při opalování v soláriu úspěch.

18. Jak se můžeme chránit před nadměrným UV zářením?
Před sluncem se můžeme chránit oděvem a prostředky, které obsahují chemickou nebo fyzikálně-chemickou ochranu (látky) před UV zářením, tzv. sunscreeny. Moderní preparáty musí chránit před UV-A i UV-B zářením. Kvalita preparátů je udávána hodnotou SPF (sun protecting factor - faktor sluneční ochrany), který má hodnoty od 4 až do 100. SPF nám udává, kolikrát je prodloužena doba MED (mini¬mální erytémová dávka), tj. čas strávený na poledním slunci než dojde ke zčervenání kůže.
Opálená kůže sama zvyšuje schopnost ochrany před slunečním zářením, a to zejména svým zesílením - dvojnásobné až čtyřnásobné zvýšení ochranné kapacity.
Absolutní ochrana před UV zářením neexistuje a jsou skupiny osob, které by měly svůj pobyt na slunci minimalizovat (např. děti ve věku do 3 let).

19. Co jsou to sunscreeny?
Sunscreeny jsou látky, které ochraňují lidskou kůži před poškozením UV zářením. V Evropě jsou považovány za kosmetické prostředky. Tyto přípravky jsou dodávány v podobě roztoků, gelů, krémů, popř. rtěnek, které pohlcují i odrážejí až 95% UV záření. Častá je kombinace oblastí UV-A a UV-B. Většinou se rozdělují na chemické absorbéry a fyzikální blokátory. Chemické absorbéry jsou látky, které pohlcují UV záření (zejména UV-B). Nežádoucím účinkem některých z nich je možnost vyvolat fotoalergické kontaktní reakce. Fyzikální blokátory jsou látky, které rozptylují a odrážejí jak UV tak viditelné záření. Jejich aplikace se doporučuje na místa maximálně vy¬stavovaná slunci - nos, rty, uši. Kombinace s absorbéry je možná a v řadě přípravků se s výhodou využívá.

20. Co je to ochranný faktor (SPF) sunscreenů?
Ochranný faktor SPF je definován jako poměr MED chráněné kůže ku MED kůže sunscreenem nechráněné. Pro praxi to znamená přibližné násobky doby pobytu na slunci (při nechráněné kůži) do vzniku erytému. Čím je SPF vyšší, tím je ochrana lepší. Při aplikaci sunscreenů se nevyplatí šetřit, doporučuje se 2 mg/cm2 přípravku na kůži.

21. K čemu je naší pokožce užitečný betakarotén?
Betakarotén patří mezi látky, které označujeme jako antioxidanty. Antioxidanty jsou sloučeniny bránící škodlivému vlivu aktivních forem kyslíku a volných radikálů. Právě působením UV záření na kůži vznikají volné radikály a aktivní kyslík, antioxi¬danty mohou Částečně negativní vliv těchto látek zablokovat svým neutralizačním působením cestou složitých biochemických reakcí.
Mezi antioxidanty patří vitamín C, vitamín E, vitamín B2, betakarotén, koenzym Q6, selen a celá řada dalších látek.
Z kožního hlediska je v ochraně před UV zářením nejvýznamnější právě betaka¬rotén. Nejen že jde o látku redukující účinky nežádoucích kyslíkových radikálů, ale zároveň tím, že se v kůži ukládá a je barevný, má schopnost absorbovat část UV spektra.

22. Procházejí UV paprsky skrz pokožku a působí na vnitřní tělesné orgány?
UV záření emitované UV zdroji nemá dostatečnou energii k průniku skrz kožní vrstvy. Tak navzdory některým tvrzením nejsou vnitřní orgány UV zářením přímo ohroženy.
Z tohoto důvodu se vysoce pozitivní působení UV záření emitovaného barevnými (např. zelenými) UV zdroji na vnitřní orgány, které inzerují někteří prodejci, jeví jako fyzikálně nemožné.

23. Je nebezpečné nosit kontaktní čočky při opalování v soláriu?
Neexistují žádné známé důvody, proč by se nemohly nosit kontaktní čočky během opalování v soláriu. Když jsou oči zavřené a vhodně chráněné ochrannými brýlemi, UV záření je blokováno před pronikáním do očí, popřípadě kontaktních čoček. Teplo, které vzniká při opalování, však může způsobit majitelům kontaktních čoček vysychání očí a nepříjemné pocity. Tak jak ošetřujeme po opalování pokožku hydratujícími prostředky, tak Ti z Vás, kdo nosí kontaktní čočky, mohou použít oční kapky dle doporučení svého očního lékaře.

24. Může UV záření zničit choroboplodné zárodky na akrylátové desce solária?
K ničení choroboplodných zárodků například na lékařských nástrojích nebo kadeřnických hřebenech jsou používány speciální UV lampy. Paprsky emitované z takovýchto lamp patří do spektra UV-C záření a mají odlišné vlnové délky než ty, se kterými se setkáváme v soláriích. Záření procházející akrylátovými deskami v soláriích je UV-A a UV-B záření a neničí viry a bakterie, které se na nich nacházejí. Proto je nezbytně nutné po každém opalování vyčistit akrylátové desky vhodnou desinfekcí (desinfekce speciálně určená pro solária).

25. Jak hodnotí opalování v soláriích kožní lékaři?
Někteří kožní lékaři doporučují vyvarovat se veškerému slunečnímu záření, tedy i opalování v soláriích. Ale i ti nejzarputilejší odpůrci opalování jsou nuceni připustit potřebu mírného slunění.
Cílem dermatologů je a mělo by být to, že pokud nemohou nadměrné expozici UV záření a to jak na slunci, tak v soláriích zabránit, musí se pokusit možné škody UV zářením minimalizovat a předáním veškerých dostupných informací na všechna hrozící poškození upozornit.

26. Proč mají někteří lidé svrbění kůže po opalování se v soláriu?
Svrbění nebo i vyrážka může mít několik nesouvisejících příčin, proto je u každého klienta důležité zjistit jak se opaloval (jeho opalovací historii). Někteří lidé jsou velmi citliví na UV záření, jiní jsou náchylní například na vyrážky z tepla (pocení). Také určité chemikálie a ingredience v kosmetice, šamponech nebo v dezinfekci používané v soláriu na akrylátové desky mohou způsobit svěděni a vyrážku. Ta se pak objeví na místech, kde byly zmíněné produkty aplikovány. V tomto případě se vyhneme používání těchto látek a v opalování nepokračujeme, dokud nezmizí příznaky nebo nás neprohlédne lékař.

27. Co způsobuje bílé skvrny na pokožce?
Je několik důvodů proč vznikají nápadné bílé skvrny na těle během opalování:
• Skvrny na kůži, které se neopálí, mohou být výsledkem genetické dispozice. Melanocyty (typ kožních buněk) v těchto místech nemají schopnost produkovat melanin (pigment)
• Bílé skvrny se mohou objevit díky přítomnosti hub, které žijí na povrchu kůže. Samotné houby jsou neškodné, ale absorbují UV záření, které by jinak běžně procházelo pokožkou. Tyto houby se pak stávají viditelnými v podobě bílých skvrn vzni¬kajících, jakmile se objeví opálení. To můžeme napravit užitím léků nebo topických lotionů (pouze na lékařský předpis)
• Často se objevují bílé skvrny na lopatkách a nad hýžděmi, které jsou způsobeny tlakem samotného těla při ležení na tvrdém povrchu. Tlak těla ovlivňuje průtok krve přes tato místa na kůži. Krev je nositel kyslíku, který je nezbytný v procesu pigmentace, proto se tyto oblasti hůře opalují.
• Nepravidelné opálení mohou způsobit i některé léky, například perorální antikoncepce.

28. Je opalování v soláriu bezpečnější než na slunci?
Opalování v soláriu je opalování v prostředí, které je více kontrolovatelné. Důsledky nadměrného slunění ať už v soláriu nebo na slunci jsou stejné a v obou případech může dojít k vážnému poškození kůže jako důležitého tělního orgánu.

29. Můžeme opalováním v soláriu léčit akné?
Fototerapie (užití UV záření jako léčebného prostředku) je pouze v rukách odborníků (kožních lékařů) určitým způsobem efektivní při zmírnění některých kožních problémů s jejich obvyklými příznaky.
K léčbě akné je navíc používáno mnoho léků, včetně tetracyklinu a Retinu A. Tyto léky mohou činit kůži fotosenzitivní (přecitlivělou na UV záření) a tudíž je při jejich užívání třeba vyvarovat se slunění v jakékoliv podobě. Mimoto musí být užití UV záření pro léčbu akné doporučeno a kontrolováno lékařem.

30. Může opalování způsobit melanom, smrtelnou formu kožní rakoviny?
Přímé důkazy o tom, že maligní melanom je způsoben postupným, mírným a kontrolovaným opalováním, neexistují. Ale osoby, které mají dědičné dispozice k rozvoji melanomu, mohou zvýšit pravděpodobnost jeho vzniku vystavováním se UV záření v soláriu nebo na slunci.
Zatímco některé studie naznačovaly vazbu mezi prudkým spálením se a maligním melanomem, další studie dokazovaly opak. Například ve studii publikované v Journal of Cancer v roce 1989 objevili kanadští vědci průkazné „opačné" spojení mezi výskytem melanomu a chronickou nebo dlouhodobou sluneční expozicí u mužů, kteří byli díky své profesi dlouhodobě vystavováni UV záření. Tato studie naznačuje skutečnost, že opakovaná expozice UV záření může chránit.
Závěrem je možno konstatovat, že kontrolovaná, mírná a pouze postupně se zvyšující dávka slunění není tím nejsilnějším faktorem pro vznik melanomu.

31. Je možné při pobytu v soláriu onemocnět AIDS nebo jinou přenosnou pohlavní nemocí?
K přenosu některých pohlavních chorob je potřeba výměna tělesných tekutin mezi osobami. Tato výměna se nemůže uskutečnit pomocí solária. To však neznamená, že jiné infekce nemohou být přeneseny při použití nevydezinfikovaného solária nebo ochranných brýlí. Proto je nezbytně nutné po každém použití ošetřit akrylátovou desku a ochranné brýle vhodnou dezinfekcí.

32. Může opalování v soláriu způsobit rakovinu kůže?
Nadměrná vystavování se UV záření v soláriu může způsobit rakovinu kůže. Pokud má osoba navíc rodinné dispozice k tomuto druhu rakoviny, měla by se vyvarovat slunění v soláriu i na slunci. Doporučuje se, aby veškeré expozice UV záření byly mírné.

33. Je možné, aby se osoby, které prodělaly některou z forem kožní rakoviny, opalovaly v soláriu?
Pro takovéto osoby platí přísný zákaz opalování, a to jak v soláriu tak na slunci. Dávka UV záření může být dalším spouštěcím momentem pro tuto nemoc.

34. Pomáhá opalování v léčbě depresí nebo sezónní afektivní poruchy?
Existuje rostoucí počet vědeckých důkazů, které ukazují, že někteří lidé skutečně potřebují více světla, aby mohli řádně fungovat. Expozice tak jasného světla, jaké je
solária vyzařováno poledním letním sluncem, způsobí, že mozek potlačí vznik hormonu "melatoninu". Tento hormon působí na tělo jako látka s tlumivým účinkem (snižuje tepovou frekvenci a srdeční tlak). Z tohoto důvodu se člověk, který se vystavuje delší čas jasnému světlu, cítí šťastnější. Zdroje emitující takovéto světlo jsou nyní často používány při léčbě sezónních afektivních poruch.

35. Může být solárium používáno při léčbě psoriázy (lupénky)?
Je zakázáno používat solária k jiným než kosmetickým účelům. Lékaři používají fototerapii, tj. využití účinků UV záření při léčbě některých kožních nemocí, ke zmírnění symptomů psoriázy. Taková léčba je prováděna pod dohledem lékaře a na speciálních přístrojích.
Mnoho provozovatelů solárií má zkušenosti s klienty, kteří trpí mírnou formou psoriázy a po opalování v soláriu se jejich stav zlepšuje. Mnozí z těchto psoriatiků si proto kupují solária domů.

36. Potlačuje UV záření imunitní systém?
Působení UV záření na imunitní systém je obsahem mnoha kontroverzních debat. Zatímco terapeuté hlásí nespornou regeneraci imunitního (obranného) systému těla, dermatologové konstatují jeho potlačení neboli supresi pod vlivem UV paprsků. Obě strany mají pravdu. UV záření působí na imunitní systém jak supresivně, tak aktivačně. Díky této skutečnosti se UV záření používá například pro potlačení imunity při transplantacích orgánů. Na druhé straně v ponorkách, školách a nemocnicích především na severní polokouli jsou instalovány umělé zdroje UV záření, neboť chrání organismus před napadením některými infekčními nemocemi.

37. Má UV záření příznivý vliv na léčbu osteoporózy?
Osteoporóza je nemoc charakterizovaná křivením a. zvýšenou lámavostí kostí v důsledku nedostatku vápníku. Příjem určitého množství vápníku je nezbytný pro rozvoj silných kostí a zdravých zubů. K absorpci vápníku ve střevech je potřeba vitamin D3. Tento vitamín je často označován jako sluneční vitamín, protože vzniká v pokožce vlivem působení UV-B záření. Přestože některé studie ukázaly, že solární lampy (které emitují určité množství UV-B záření) mohou iniciovat produkci vitamínu D3, nesmí být solária využívána k léčebným účelům.

38. Může opalování způsobit vrásky?
Nadměrné vystavování se UV záření, především s vysokou intenzitou UV-A složky, může poškodit elastická vlákna spodní vrstvy kůže (dermis). Důsledkem toho dojde k propadu vrchní vrstvy pokožky-epidermis a na kůži se objeví elastóza (degenerativní onemocnění elasticity tkáně) nebo vrásky. UV-A záření, není-li blokováno přirozenou ochrannou bariérou (pigmentace a kožní mozolnatost, která vzniká díky působení UV-B záření) nebo vhodným sunscreenem, proniká do dermis a ničí elasticitu kůže. To znamená, že pokud se chceme opalovat v soláriu, doporučuje se zvolit UV zdroje, které emitují jak UV-A tak UV-B záření.
Je vždy důležité dodržovat pravidla pouze mírné a postupně se zvyšující expozice UV záření podle fototypu a zdravotního stavu.

39. Je opalování v soláriu efektivní při léčbě artritidy?
Znovu opakujeme, že solária se mohou používat pouze a výhradně ke kosmetickým účelům. Neexistují žádná vědecky podložená tvrzení, která by ukazovala na efektivnost fototerapie při léčbě artritidy. Pokud se říká, že solárium opravdu přechodně ulehčí bolestem spojených s touto nemocí, je to pravděpodobně spíše v důsledku tepla, které vzniká při opalování, než působením UV záření.

40. Mohou se osoby s diagnózou „lupus erythematosus" opalovat v soláriu?
Těmto osobám se ozáření UV paprsky nedoporučuje, neměly by se nikdy opalovat v soláriu a na slunci by měly vždy používat vhodný sunscreen.

41. Kdy si můžeme být jistí, že se opalujeme správně?
Pro správné, jinak řečeno co nejbezpečnější opalování naší pokožky, platí několik pravidel. Hlavní pravidlo zní: Veškerá expozice UV záření, ať venku nebo v soláriu, musí být postupná a mírná.
Pro provozovatele solárií je nezbytné, aby ke každému klientovi přistupovali indi¬viduelně, určili jeho fototyp, podle tabulky opalovacích časů příslušného solária a podle klientova aktuálního zdravotního stavu mu doporučili opalovací kůru (maximální pigmentace může být vytvořena postupně v průběhu 8 až 10 opalování s minimálním intervalem 48 hodin). Více informací o prospěšnosti a rizicích vyplývajících z opalování v soláriu můžete získat od provozovatele a obsluhy solária (ze zákona musí absolvovat rekvalifikační kurz Provoz solárií) nebo se můžete obrátit na některého prodejce solárií (nebo naši společnost).
Každý klient solária nese odpovědnost za své opalování. Povinností provozovatele je poskytnout klientovi dostatek odborných informací, aby se mohl k této odpovědnosti rozhodnout. Chování obsluhy, čistota, perfektní stav solárií a dostatek informací jsou prvními ukazateli správně vedeného solárního studia.

42. Jestliže přerušíme opalovací kůru v soláriu, můžeme se začít znovu opalovat s časem expozice, u kterého jsme skončili?
První ze série opalování v rámci opalovací kůry (opalovací kůru nám doporučí obsluha solária dle typu solária, Vašeho kožního fototypu a aktuálního zdravotního stavu) je nejkratší. U dalších expozic se časy postupně zvyšují až do maximálního opalovacího času pro dané solárium a Váš fototyp - pokud budete snášet jednotlivé opalování bez problémů. Každý z nás se však opaluje jinak, proto doporučujeme po prvních návštěvách za pomoci obsluhy solária upravit opalovací program vzhledem ke stávajícímu stavu naší pokožky. Mezi jednotlivými návštěvami solária musí být 48hodinová prodleva, aby se mohl proces pigmentace správně vyvinout. Toto neplatí v případě, že se objeví spálení nebo neobvyklé kožní reakce.
Tvorba opálení neboli pigmentace je tedy postupný proces, který se vyvíjí pouze pod opakovanou expozicí UV zářením. Osoba, která přeruší opalovací kůru v soláriu a určitou dobu (7 a více dní) se neopaluje, by měla tuto kůru začít znovu od počátku (tj. od nejnižších opalovacích časů).
solária

43. Co je to fotosenzitivita?
Fotosenzitivita je definována jako chemicky indukovaná změna v pokožce, která je způsobena větší citlivostí pokožky na světlo. Zvýšená citlivost může být zapříčiněna určitými nemocemi, alergiemi, kosmetikou a léky jako jsou psoraleny, diuretika, perorální antikoncepce, antibiotika, léky na vysoký krevní tlak, antidepresiva, dále některými kosmetickými přípravky, mýdly, pracími prášky nebo například potravinami jako jsou citrusy nebo celer. Stejně tak může působit desinfekce, krémy a ochranné opalovací prostředky. Důsledkem popsané zvýšené citlivosti mohou být různé reakce kůže na UV záření a mohou se tak objevit různé skvrny, pupínky, vyrážka, svrbění, pálení pokožky a podobně.
Seznamy látek ovlivňujících fotosenzitivitu jsou uvedeny v rámci kontraindikací pro solária, které by měly být umístěny na dobře viditelném místě ve studiu.

44. Mohou se děti opalovat v soláriu?
V současné době neexistují žádné biologické důvody, proč by se měly děti a mládež opalovat v soláriu. Je důležité, aby klient věděl, že se v soláriu opaluje na základě svého vlastního rozhodnutí. Takovéto rozhodnutí může učinit pouze dospělá osoba. V mnoha státech existuje praxe, kdy osoby mladší 18 let musí při návštěvě solária předložit souhlas rodičů (zákonného zástupce) a osoby mladší 15 let se mohou přijít opalovat pouze v doprovodu rodičů (zákonného zástupce). Takovéto bezpečnostní opatření může být nezbytné pro možnosti zvážení rizik s opalováním spojených.

45. Je vhodné opalování v těhotenství?
Vědecké a biologické důvody, proč by se těhotné ženy neměly vystavovat UV záření nejsou. Některé studie dokonce uvádějí, že tvorba vitamínu D3 díky UV-B záření může být matce i plodu prospěšná. Některé těhotné ženy však nemusí dobře snášet teplo a vzhledem k hormonálním změnám mohou být přecitlivělé na UV záření a na pokožce se mohou objevit pigmentové skvrny. Stísněný prostor v soláriu také nemusí být zvlášť příjemný. Vzhledem k dalším rizikovým faktorům, doporučujeme slunění na sluníčku nebo v soláriu vždy konzultovat s lékařem.

46. Můžeme se po opalování v soláriu sprchovat nebo koupat?
Vzhledem k tomu, že opálení neboli pigmentace je jedním z důsledků složitého procesu interakce UV záření a kůže, nemusíme se obávat „umytí pigmentu". Okamžitá přímá pigmentace vzniká během několika vteřin po zahájení ozařování (hlavní roli hrají paprsky UV-A) a pozdní nepřímá pigmentace nastupuje po cca 48 až 72 hodinách (zde je důležité UV-B záření). Jediným důvodem, proč se neumývat po pobytu v soláriu, může být použitá solární kosmetika, která obsahuje urychlovací a samoopalovací látky a jejíž účinky bychom tak minimalizovali.

47. Proč používat při opalování v soláriu solární kosmetiku?
Solární kosmetika je určena, pokud výrobce nestanoví jinak, výhradně pro opalování v soláriu. Hlavní faktor při používání kosmetiky je docílení vyššího a trvalejšího efektu zhnědnutí pokožky. Dalším faktorem je snaha dodat pokožce látky, které ji
v rámci péče o pleť zvlhčují a zajišťují její vitalitu a pružnost. Existuje spousta druhů a konzistencí (olej, mléko, krém, gel, pěna..) těchto preparátů. V zásadě se dělí na přípravky určené k ošetření pleti před opalováním a po opalování. Přípravky, které se používají před sluněním, obsahují velké množství látek, které podporují tvorbu melaninu. Klienti studií mají možnost vyzkoušet si některé druhy kosmetiky a reakci své pokožky použitím jednorázových vzorků.

48. Musíme mít při opalování v soláriu ochranné brýle?
Ano, ochranné brýle (určené pro opalování v soláriu), které jsou odlišné od běžných slunečních, by měl mít každý, kdo se v soláriu opaluje. Provozovatelům solárií se dokonce doporučuje zakázat klientovi opalování bez těchto ochranných brýlí. Po každém použití brýlí je nezbytně nutné jejich ošetření vhodným desinfekčním přípravkem.

49. Nosíme sluneční brýle pouze z módních důvodů?
V žádném případě. Intenzívní sluneční paprsky mohou způsobit vážné poškození oka. Akutní expozice očí, zejména ve vysokohorských podmínkách, kde je odraz od bílých sněžných ploch a vyšší podíl UV-B záření, může mít za následek silný zánět rohovky a spojivky. Opakované působení UV záření může vyvolat zakalení oční čočky (kataraktu), kapkovitou dystrofii rohovky, případně i přerůstání spojivky a poškození sítnice. Oko na rozdíl od kůže nemá přirozené obranné mechanizmy proti UV záření. Proto je během pobytu na slunci doporučeno nosit sluneční brýle s ochranným faktorem. Tyto brýle však nejsou určené do solária.